Duše
Přestože je na trhu k dispozici bohatý výběr duchovní literatury, je celkem těžké nalézt pravdivé informace o tom, co je Duše, co představuje. V dnešní konzumní společnosti je pojem "Duše" zaměněn za pojmy v podstatě opačné - "rozum", "psychika", "lidské já", "sebevědomí", apod. V nejlepším případě lze nalézt obecnou filosofii zabalenou do škatulky náboženství, etnologie, mystiky nebo psychologie a sociologie. Tento velký rozptyl idealistických a materialistických názorů a tvrzení je v podstatě hledání mnoha lidí v různých dobách, počínaje mudrci, proroky a svatými a konče vědci, pedagogy, přírodovědci a prostými lidmi. Diskuze byly a jsou vedeny kvůli nedostatku Znalostí. A přitom právě poznání Duše napomáhá poznání jakékoliv jiné pravdy, včetně pravdy vědecké. Pokud by lidé znali sebe sama, svou Duši a všechny elementy, které tvoří jejich život (intuice, myšlenky, pocity, emoce, tajná přání, motivy chování, následky svých činů...), znali by smysl své existence, řídili by se potřebami své Duše a pracovali by na sobě, jejich životy by získaly zcela jiný rozměr. Pokud by se Znalosti o tomto staly dostupnými a lehce pochopitelnými pro všechny, podařilo by se bez práce vybudovat a schválit společnost dobroty a harmonických vztahů, o čemž lidé už tisíce let sní!
Všechny informace v tomto článku jsou Znalosti, obsažené a dále rozvinuté v encyklopedii prapůvodních Znalostí - knize AllatRa. Článek (v neupravované podobě) je určen k volnému šíření.
Co je Duše?
Člověk není jen dvounohou bytostí, je v něm mnohem víc - je v něm částice zvnějšku - z duchovního světa, světa Boha. Duše je pravou antihmotou. Je to hlavní potenciál lidské bytosti, portál, přímé spojení člověka s duchovním světem. Duše je součástí pouze lidské bytosti, není přítomna ve zvířatech, rostlinách ani v žádné jiné rozumné matérii. Duše je zaváděna do formující se energetické konstrukce člověka 8. den po narození fyzického těla (novorozence). Přibližným umístěním v energetickém těle je oblast solar Plexus - faktický střed člověka. Duše však není Solar Plexus, není to srdce, ani jakýkoliv jiný orgán nebo systém orgánů. Duše není mozek, rozum ani vědomí (Duše žádné vědomí nemá, to náleží Osobnosti člověka, v níž se Duše nachází). Všechno toto uvedené se nejeví být žádným produktem ani kvalitou Duše. Chirurgické odstranění, transplantace různých orgánů fyzického těla (například srdce) nebo krevní transfúze, nemají s Duší nic společného. Duše se nachází v energetické struktuře člověka, ne ve fyzické části této struktury. Duši má člověk jen jednu, je jediná a nedělitelná. Duše nemají pohlaví, Duše všech lidí jsou ve své podstatě stejné. Není žádný rozdíl mezi Duší ženy či muže. V tomto ohledu lze říci, že lidé jsou si velmi blízcí a spříznění. Duše je skutečnou antihmotou, tedy se neopotřebovává, nestárne a neonemocní. Ve vztahu k hmotnému světu je Duše dokonalá, ale je nedostatečně individuálně dokonalá pro svět Boha. V důsledku opakovaných reinkarnací v hmotném světě je navíc zatěžována informačními obaly. O nich si přečtěte zde ve článku Reinkarnace a sub - osobnosti.
Exluzívní fotografie lidské duše ve stavu přechodu po smrti fyzického těla - kniha AllatRa, strana 81.
Na fotografii duše je jasně vidět krajní obal. Směrem k centru se skládá z červené barvy (zbytky prány - životní energie), dále ze žluto - bílé barvy ostatních energií. Kulovitý tvar má blankytně modrou barvu s odstíny světle zelené, má charakteristickou spirální strukturu vířící do centra, které má odstíny duhy a bílé vtroušeniny.
K poznání Duše a k rozvíjení kontaktu s Duší slouží meditace a duchovní praktiky, z nichž mnohé naleznete na tomto webu, v rubrice Meditace a duchovní praktiky. Obzvláště důležitá je meditace pro probuzení Duše - Lotosový květ. Všechny meditace jsou pak podrobně rozvedeny v knize Meditace a duchovní praktiky od A. Novych.
Přání Duše
Duše je částicí ze světa Boha, Ona má jediný vektor pohybu, jediné přání - dostat se zpátky Domů - k Bohu. Duše se snaží dostat se pryč z tohoto světa. V podmínkách materiálního světa ovšem tato snaha, tento hluboký pocit vycházející z Duše, naráží na vědomí člověka, na vědomí Osobnosti. A vědomí již vykládá tyto silné hluboké pohnutky jinak. Vychází ze znalostí a zkušeností získaných v tomto životě a v tomto materiálním světě. Zásadní roli zde hraje převládající pohled člověka na svět, jeho Znalosti o sobě samém a o světě.
Člověk s dominancí materialistického pohledu na život
Pokud v něm dominuje materialistický pohled na život, jeho vědomí je omezeno a chybí v něm duchovní Znalosti, pak ve vědomí dochází k mnoha záměnám. Osobnost pak využívá sílu hlubokého pocitu z Duše ne pro duchovní rozvoj, ale pro realizaci svých materiálních přání. Síla jediného duchovního pocitu se ve vědomí rozmělňuje na velké množství přání Materiální podstaty. Ve výsledku pak člověk, namísto toho, aby toužil po Věčnosti, začíná se jí panicky bát. Považuje materiální svět za jedinou realitu svého bytí. Vyčerpává síly svého života na to, aby v materiálním světě dosáhl uspokojení svého vlastního ega, aby získal moc nad sobě podobnými, nahromadil pozemské bohatství. Ale se smrtí těla člověk toto všechno ztrácí a ze svého bývalého života mu v jeho posmrtném osudu zbývá jen shluk negativní energie, který mu pak ještě dlouho přináší trápení a neklid. Toto téma je rozvedeno v článku Reinkarnace a Sub - osobnosti.
Člověk s dominancí duchovního pohledu na život
Pokud v člověku dominuje duchovní pohled na svět, má Znalosti o světě i o sobě a také je cíleně, podle jejich určení využívá a pracuje na sobě, pak se sám kvalitativně mění. Pohybuje se po duchovním vektoru svého života, díky hlubokým pocitům, vycházejícím z jeho Duše. Duše je jako čistý pramen, Zdroj. Když člověk cítí Duši, udržuje s ní neustálý citový kontakt, tak duchovní činy důležité v životě, dobré skutky a pomoc druhým lidem přichází tak, jakoby to pomáhal někdo shora. Všechno do sebe zapadá i tehdy, když okolnosti nejsou na jeho straně. A především on chápe tu podporu na hluboké vnitřní úrovni, jakoby to dopředu věděl. Pro duchovně zralého člověka představuje smrt fyzického těla vysvobození. Je to pouze přechod do kvalitativně jiného stavu, stavu opravdové svobody ve Věčnosti.
Smysl života v těle
Proč člověk hledá smysl svého příchodu na tento svět a je velmi znepokojen tajemstvím bytí až do samého odchodu? Protože i když je tady dočasně, má možnost změnit svou podstatu. Smysl lidské existence na tomto světě - je duchovní růst, snaha o vystoupení ze stavu sníženého hmotného vědomí a přechod do duchovních výšin, povznesení se, přeměna, vzlet do svého poslání a rozkvět všeho nejlepšího, co v sobě člověk má. Když člověk získává křídla seberozvoje, tato jej povznáší do výšin poznání Pravdy a zušlechťují jeho podstatu.
Osobnost se může vědomě duchovně rozvíjet, spojit se svou Duší a osvobodit se za jeden jediný život!
Všechny informace v tomto článku jsou Znalosti, obsažené a dále rozvinuté v encyklopedii prapůvodních Znalostí - knize AllatRa. Článek (v neupravované podobě) je určen k volnému šíření.
Úzce související články
Reinkarnace a sub - osobnosti
Duchové zemřelých - vzpomínky na zesnulé, projekce, média
