Gilgameš a květina nesmrtelnosti
Gilgameš byl mytický sumerský hrdina, který potkal muže jménem Utnapišti. Ten podle mýtu obdržel od bohů velký dar nesmrtelnosti. Odhalil Gilgamešovi "tajné slovo" o květu věčného mládí. Doporučil mu, aby se ponořil na dno oceánu a tuto rostlinu nesmrtelnosti utrhl. Gilgameš to udělal, rostlinu skutečně získal, ale neopatrnost ho zničila. Na cestě domů totiž uviděl rybník a zatímco se v něm koupal, had mu ukradl květinu, okamžitě shodil kůži a omládnul. Gilgameš, stejně jako celé lidstvo, zůstal smrtelný...
Výklad
Tento příběh byl popsán v Eposu o Gilgamešovi, známém díle babylonské kultury. Nicméně, samotná báseň má své kořeny v předpísemném období Mezopotámie. Gilgameš byl zcela reálný člověk, pátý vládce první dynastie sumerského městského státu Uruk. A "květ věčného mládí", ještě ho dávní předci nazývali " rostlinou nesmrtelnosti" či "bylinou nesmrtelnosti" není nic jiného než Lotos, jehož semena si zachovávají klíčivost po celá tisíciletí. Gilgamešovi byly opravdu odhaleny znalosti Utnapišti. Pracoval na vnitřním rozvoji a byl schopen pobývat v hlubinách svého poznání. Gilgameš pochopil hodně. Nedokázal ale projít přes Strážce Hada, tedy překonat svou materiální podstatu. To je důvod, proč zůstal smrtelný.
Život klade nejrůznější překážky, jaké si člověk dokáže představit. To vše kvůli tomu, aby člověka zastavil. Čím vyšší duchovní úrovně člověk dosáhne, tím závažnější jsou. Ale pokud si jich člověk vůbec nevšímá, ony prostě zmizí jako přelud, jako iluze. Ve skutečnosti neexistují. Když se člověk dostane do pasti své materiální podstaty, znamená to, že je v konfliktu se sebou samým a vůbec se o duchovní podstatu nezajímá. Vzdá-li se, znamená to, že není hoden opustit kruh reinkarnací...
Z knihy Ptáci a kámen od Anastasie Novych
