Jak syn člověka ukřižoval Syna Boha

Je Kristova smrt vykoupením lidských hříchů? Kdyby to bylo tak, že na sebe Kristus vzal všechny lidské hříchy, znamenalo by to přece, že vše, čeho jsme se dopustili nyní, je nám již odpuštěno. Ale tak to není. Každý člověk je před Bohem sám zodpovědný za své hříchy. Z Kristovy smrti udělali to největší tajemství, o němž se dodnes přou i sami církevní vůdcové.

Smysl ukřižování Krista

Proč se Ježíš nechal ukřižovat? Vždyť byl Syn Boží, mohl zničit celou planetu, natož pak nějakou hrstku ubohého národa, vždyť mu byla dána síla Boží! Ale lidé chtěli, aby se to stalo. Když ho ukřižovali řekli: "Jsi-li Syn Boží, sestup z kříže". Kristus ale nevešel v pokušení. Dovolil, aby bylo jeho tělo ukřižováno. Proč? Protože smysl Kristova příchodu nestál jen na učení, které lidem předával. Nejdůležitější bylo ukázat, že vše závisí na volbě lidí samotných. Ježíš přijal tato utrpení, aby názorně demonstroval vůli Boží, jejíž podstatou je Svoboda volby člověka - buď se rozhodne jít k Bohu, nebo se rozhodne zůstat v temnotě svého materiálního myšlení. Kristus tedy přinesl lidem Svobodu volby. Je to veliký čin, který byl skryt před většinou lidí. To je ten největší hřích křesťanství vůbec. Před Ježíšem i po Něm konali lidé zázraky a hlásali existenci Jediného Boha, ale lidé si pamatují jen Ježíšovo ukřižování, ačkoliv druhá část Jeho života, v níž také kázal, konal divy, uzdravoval nemocné, když se nacházel na Východě, byla částečně zapomenuta. Zůstalo o něm pouze několik zmínek jako o proroku Issovi v různých pramenech starověku, například v Bhavishya Mahapurana, která byla napsána v sanskrtu.

Ježíš Kristus - Syn Boží

Pilát Pontský

Když se Pilát Pontský setkal s Ježíšem, pochopil, kým On je, proto se snažil všemožně Issu chránit, přemlouval Ho, aby utekl, varoval Jej, že Ho lidé zničí. Ale Ježíš to odmítl a řekl, že je-li Jeho tělu souzeno zahynout, musí se tak stát, protože lidé se musí rozhodnout. Později se Pilát snažil lidi přesvědčit, že je Ježíš nevinný, aby jej propustili, jak se slušelo při oslavách velkého svátku. Lidé ale chtěli vidět ukřižovaného právě Krista. To byla jejich volba. Pro Krista, jakožto vtěleného Bódhisattvu, by bylo mnohem jednodušší završit svou misi v lidském těle tímto způsobem, nicméně, díky oddanosti a Lásce Piláta, který se snažil posloužit Bohu a zachraňoval Kristovo tělo v domnění, že je to sám Kristus, se pak musel do svého těla vrátit. Pilát nevěděl, že Ježíš už tam není, že již na kříži opustil své tělo, aby se nenechal ovlivňovat těžkým utrpením.

Záchrana Ježíše

Když tedy padla volba lidí a Ježíš byl odsouzen, Pilát Pontský udělal vše po svém. Společně se svými muži zinscenovali "představení" pro lidi - jeden z nejlepších vojáků Piláta bodnul kopím mezi Ježíšovo páté a šesté žebro, na pravé straně zleva shora, a pod přesně určeným úhlem, takže vznikla dokonalá iluze, že probodl srdce. Ve skutečnosti nebyl zasažen jediný důležitý orgán. Tělo se nacházelo ve stavu bezvědomí, ale bylo stále živé.

Vzkříšení

To je jeden z nejdůležitějších faktů, které potvrzují účast Piláta při záchraně Ježíše, aby lidé uvěřili, že Kristus zemřel. Dvěma zbývajícím, ještě živým ukřižovaným zločincům zpřeráželi holeně, aby se jimi nemohli opírat a zemřeli tak mučivou smrtí udušením. V té době navíc nebylo povoleno pohřbívat ukřižované v samostatných hrobkách nebo je vydávat příbuzným k pohřbení, házeli je do hromadných hrobů. Ježíšovo tělo, opět na příkaz Piláta Pontského, sejmuli z kříže a odnesli do jeskyně. Tam je po dva dny léčili, potírali bylinnými lektvary, aby přišel k vědomí. Snažili se Jej tedy oživit. Proroctví o Ježíšovi říkalo, že bude třetí den vzkříšen a přijde ve slávě. Jenže Ježíš měl přijít třetí den nikoliv v těle, ale v Božím Duchu, aby tak rozptýlil všechny pochybnosti o tom, že byl poslán Bohem. Pilát Pontský se svými stoupenci však nedovolili Kristovu tělu zemřít, proto byl Kristus nucený vstoupit do těla. Pilát samozřejmě ve svém chápání Krista zachránil, proto Ježíš důstojně odměnil jeho činy a osvobodil ho z řetězce reinkarnací.

Ježíšův odchod na východ

Pilát byl první, kdo hovořil s Kristem po Jeho vzkříšení. Do dnešních dnů se o tom dochovaly zmínky. A kdekdo je pečlivě chrání, aby se jeho vláda nezachvěla. Ale zbytečně. Pak za to bude muset draze zaplatit. Takže když Ježíš přišel k vědomí, Pilát s Ním mluvil a prosil Ho, aby opustil tuto zemi, aby Jej kněží, kteří měli moc, nezačali znovu pronásledovat. Pilát Jej žádal: "Slituj se nade mnou, nechoď mezi lidi". Ježíš odpověděl, že splní Pilátovu prosbu a jen, co se shledá se svými učedníky, odejde. Dodržel svoje slovo. Jakmile byla splněna hlavní mise, odešel Issa spolu se svou matkou a jedním ze svých učedníků na  východ. Ježíš se dožil více než sta let a byl pochován ve městě Šrínagar, v hlavním městě Kašmíru, kde se v posledních letech svého života usadil. Toto malebné místo se rozkládá mezi jezery na úpatí Himaláje. Jeho hrob se nachází ve sklepení rodinné hrobky Rozabal, což znamená "hrobka proroka". Že se jedná o skutečné ostatky Ježíše, lze dokázat. Nejenže zůstaly stopy po ukřižování - oděrky na kostech v rukách, na chodidlech, na nohách a stopy po probodnutí na žebrech. Mimo to má charakteristickou špatně srostlou zlomeninu v oblasti distální poloviny diafýzy velké holenní kosti na pravé noze. Jedná se o zranění z období, kdy byl již v pokročilém věku. To také dokazuje, že se Ježíš dožil stáří.

Ukrývaná pravda

Co zmínky o tom, že Ježíš vstoupil na nebesa v těle? Jedná se o výmysl, neboť někdo očividně velmi potřeboval, aby posílil víru svého stáda ve prospěch své materiální podstaty. Ze čtyř evangelií jen dvě zmiňují nanebevstoupení. V evangeliích podle Matouše a Jana se hovoří o setkání Ježíše s učedníky na hoře. A u sv. Jana je dokonce napsáno, že Ježíš po tomto setkání odešel se svým oblíbeným učedníkem. Mimoto se dochovaly četné zmínky o pobytu Issy na východě již po Jeho ukřižování. Tato svědectví jsou uchována nejen na Východě, ale také v knihovně Vatikánu... Proč se o nich nikdo nedozví? Proč se lidem nevyjeví pravda? Protože doba je sice jiná, ale touha lidí po moci zůstává po celá tisíciletí stále stejná. Co by asi pro náboženskou elitu znamenalo, kdyby se lidem řekla pravda a světu se ukázaly dokumenty, které oni tak pečlivě ukrývají? To by pro ně byla úplná katastrofa! Znamenalo by to podkopat veškeré základy, které oni vybudovali, podkopat víru jejich fráterů a veškerého jejich obrovského stáda, a ztratit tak celou moc. Na to nikdo nepřistoupí. Nicméně člověk, který neustále hledá poznání, dříve či později na tyto zmínky jistě narazí...

V textu jsou použity materiály z knihy Sensei ze Šambaly kniha první, od Anastasie Novych. Další informace naleznete ve zmíněné knize a také v knize Sensei ze Šambaly kniha čtvrtá.

AllatRa