Psychologie davu
Všechna „osobitá“ individua v davu velmi rychle ztrácí svou „individualitu“. Stávají se ve společném proudu kolektivního rozumu poddajnými. V takovém prostředí se všichni prudce nakazí společným vzrušením, impulsivností, rychle působící, nesmysluplnou vzájemnou dobrosrdečností. Když to shrneme, lidé se v davu deindividualizují a stávají se masou. Individuum ztrácí uvědomělost, probouzí se v něm impulsy a emoce, které jsou charakteristické pro společnou Vůli davu. Tyto impulsy a emoce přitom již nejsou náchylné žádnému omezení a každodenní obvyklé kontrole, kterou nad nimi obyčejně provádí. To znamená, že je lidské společnosti vlastní kolektivní rozum (podřízený Živočišnému rozumu), vzhledem k tomu, že jsou lidé také součástí materiálního světa.
Skupina lidí s dominantou duchovní podstaty
Existuje podstatný rozdíl v tom, když se člověk nachází v davu a je podřízen Vůli Živočišného rozumu a když se člověk nachází ve skupině lidí, v níž si ale každý udržuje svou skutečnou individualitu. V prvním případě dochází v jeho vědomí k plné dominanci Živočišného principu, je zúženo, jsou v něm aktivní pouze materiální přání a podněty, živočišné instinkty a Duchovní podstata je blokovaná. V davu se individuum anuluje jako Osobnost, je tu pouze organismus davu s jediným Živočišným rozumem. A když v člověku dominuje Duchovní podstata, nachází se ve skupině lidé stejného smýšlení, kteří třeba společně vykonávají obecné prospěšné, dobré skutky, zachovává si svou skutečnou individualitu, jíž se má na mysli spojení jeho Osobnosti s Duší (Bohem). Může vnímat druhé, být s nimi, jak se říká, na jedné vlně, radovat se z jejich úspěchů, ale vědomí bude mít stejně jako dříve rozšířené, bude si zachovávat své neustálé spojení s Duší skrze svoji pozornost a hluboké vnitřní pocity. K analogickému procesu dochází i při kolektivních meditacích, když spolu lidé vykonávají duchovní cvičení, ale každý má své osobní spojení se svým Duchovním principem.
Pokud se ve společnosti ztratily základní prapůvodní Znalosti o Duchovním principu, a jeho zbývající ozvěny jsou důkladně přepracovány náboženstvím, je člověku zatěžko pochopit, co je to dominance Vůle Duchovního principu ve společnosti a v každém člověku. Nyní to zní jako příběh „o ráji na zemi“. Ale co se týká dominance Vůle Živočišného rozumu a negativních emocí v davu, příkladů je přemnoho. Přesto si lidé z větší části podstatu neviditelného zdroje vlivu a z jakého důvodu tento jev v lidské společnosti vůbec existuje, neuvědomují. Moderní věda shromáždila hodně studií z výzkumu v oblasti sociální psychologie a problémů chování davu. Pokud se s nimi seznámíme, můžeme pochopit, že pro jednání agresivně naladěného davu jsou velmi charakteristické vlastnosti Živočišného principu.
Agresívní dav, panický dav, dav vzbouřenců
Vezměme si například agresivní dav vedený jedinou emocí hněvu, vzteku a slepé nenávisti. Tato Vůle, která je natolik vzdálená duchovní povaze člověka, směruje všechny činy lidí v davu na ničení a zabíjení sobě podobných. Panického davu se zmocňuje jediná emoce – strach. Lidé, vystaveni této emoci, stejně jako jakékoliv stádo zvířat prchají, a v panice mohou pošlapat své bližní. Lidé v tomto momentě ztrácejí lidskost, stávají se bytostmi se zvířecími instinkty, jak se říká ze strachu a touhy zachránit jen sebe, "ztrácí hlavu". Převládající emoce tzv. nenasytného davu mají vlastnosti Materiální podstaty jako chamtivost, touha vlastnit velké materiální bohatství. Nebo například, dav vzbouřenců, který je stalým atributem všech revolucí či změn vládních režimů. Je to typický průvodce Vůle Živočišného rozumu, pokud vezmeme v úvahu, co za skutky koná ve svém "šílenství": zhubení lidí, pogromy, žhářství, úsilí zmocnit se zbraní, sklon ke svévoli, násilí, zuřivosti a tak dále.
Kdo a proč studuje a využívá psychologii davu
Jádrem tohoto chování jsou emoce – průvodce Vůle Živočišného rozumu a stejné zákony vlivu a boje o nadvládu jedné hmoty nad druhou. Lidstvo z velké části ani nemá obecnou představu o vlivu Živočišného rozumu, ale otázky jeho projevu a různých typů chování davu jsou pečlivě studovány, zejména výzvědnými a tajnými službami různých zemí. Navíc, vyvíjí se a implementují technologie, které skutečnost takového nevědomého chování lidí v davu využívají, aby bylo dosaženo určitých náboženských nebo politických cílů. Například je již dávno známo, že banální nehoda na ulici, vezměme například dopravní nehodu, shromažďuje náhodný dav zvědavých kolemjdoucích. Tento dav se nakazí stejnorodými emocemi, týkajícími se toho, co se událo. To znamená, že dochází k v psychologii známé „cirkulační reakci" (narůstající emoční nákaza v davu). Začíná to jako obvykle z diskusí o tom, co všichni viděli, kdo řídil auto, jak a kdo zatáčel a kdo z řidičů za to může. Ale vyvrcholení těchto vášnivých emocí může rychlou transformací proměnit okasionální dav (nahodilý, příležitostný, z latinského slova "occasio» - „náhoda“) v expresivní, přičemž se změní téma projednávání situace na hledání viníka hrozného stavu silnice, špatného života a nedostatku pořádku ve společnosti. Při vyhrocení těchto emocí už není daleko k tomu, transformovat takový dav do davu konajícího.
Schéma využití nakažení davu
Pro lepší pochopení toho, jak to funguje, uvedu klasické schéma používané speciálními službami technologií pro změny vládního režimu na základě podobných efektů nakažení davu. Přičemž se tyto metody praktikují jak konkurenčními státy, tak i vlastními speciálními službami v různých zemích. Například přibližně ve stejnou dobu se v různých částech hlavního města "náhle" stávají dopravní nehody. Samozřejmě, že se na těchto místech shromažďují náhodné davy "diváků", mezi nimiž jsou specialisté, kteří jsou schopni prostřednictvím mluveného slova změnit okasionální (náhodný) dav v konající, a nasměrovat jej na pohromy, nepokoje, ke svrhnutí jednoho režimu a k nastolení druhého. Takové podobné nakažení davu, jenom jinými způsoby a s použitím různých schémat, která u mas vyvolávají projevy Živočišného rozumu, můžeme sledovat na příkladu uměle vytvořených „barevných“ revolucí v různých zemích po celém světě.
Živočišná nálada ve společnosti
Bohužel většina lidí o tom neví a v důsledku toho jsou tyto technologie pro manipulaci davem stále využívány. Kdyby o nich lidé věděli, pak by nebyli poslušnými figurkami v cizích rukou, vědomě by nepodléhali Vůli Živočišné podstaty, a nestali by se jejími průvodci, nezatěžovali by svoji Osobnost nákladem nepotřebných materiálních dominant. Ale je možné, že k tomu také dochází kvůli lidskému zvyku žít tak, že se v každodenním životě upřednostňují myšlenky a emoce Živočišného principu. Navíc je člověk náchylný k tomu, aby kopíroval chování lidí ve svém okolí. Mnozí dnes vůbec neusilují o čistotu vlastních myšlenek. Možná proto se „živočišná nálada“ ve společnosti předává častěji a rychleji, než cokoli dobrého, duchovního a pozitivního. Přičemž se mezi obyvatelstvem šíří s takovou rychlostí, jako oheň po Bikfordově zápalné šňůře.
Šíření negativních zpráv - průvodci Živočišného rozumu
Mnozí lidé se s takovými jevy často potýkají, ale bohužel si toho nejsou vědomi. Například třeba potkávají své známé nebo příbuzné a ty jim obvykle začínají vyprávět o někom, s kým se dnes nebo v nebo v posledních dnech setkali, s kým si povídali, kdo na ně silně zapůsobil svými negativními skutky nebo slovy. A je zajímavé, že člověk toto "hrozné chování a vyprávění" nejenom předává, ale snaží se ho přesně kopírovat, i jeho hněv, důraz těch či oněch slov, ukázat mu táž gesta. Jinými slovy, při předávání těchto informací je zachvácen stejnými emocemi a silou Živočišného rozumu. A kromě toho, aniž by si to uvědomoval, se je jako průvodce snaží předat dále, negativum násilně vnucuje svým známým, přátelům, spolupracovníkům, členům domácnosti. Vzhledem k tomu, kolikrát za den to různí lidé udělají, a jak je to ve světové společnosti v měřítkách lidstva rozšířeno, rýsuje se nám tu velmi smutná situace.
Jednoduše lidé musí příčinu takových situací pochopit, ignorovat Vůli Živočišného rozumu, a nebýt jeho průvodci. V opačném případě, například pokud tomu člověk v tu chvíli věnuje hodně pozornosti, je takovým rozhovorem uchvácen. Potom se jím „nakazí“ a stává se dalším průvodcem Živočišného rozumu a negativních emocí. Jako výsledek bude toužit podělit se o tuto "novinku" s ostatními, často s podtextem Živočišné podstaty (pomluvit nebo ponížit někoho, vysmát se někomu), a vždy s přesnou kopií emocí. Živočišný princip je v lidech silný, když o něm nevědí a nesledují na sobě jeho projevy.
Šíření dobrých zpráv - průvodci Duchovního světa
Ještě je zajímavé, že když se jedná o dobré zprávy, nebo dokonce o nějaké významné informace v duchovním smyslu, nešíří se tak rychle jako v případě emocionálních novinek Živočišného principu. A co je ještě typické, člověk, když někomu předává dobré zprávy, pokouší se to sdělit svým hlasem, jako by z této novinky reprodukoval nějaké moudro, jako by bylo od něho samého. Bohužel, lidé dnes jako průvodci Duchovního světa tak často neslouží. Proto vidí události v televizi, ale bez ní je nevidí, poslouchají slova člověka, ale bez slov mu nerozumí, umí číst knihy v různých jazycích, ale neumí číst knihu svého života. Snaží se jít po proudu řeky svého života, stoupají si proti proudu a hledají v tom smysl, ale nechápou, že smysl jejich existence je na druhém břehu. Mnozí prostě žijí mrtvou viditelnou věcí a slepě slouží Živočišného rozumu. Je třeba žít tím, z čeho se rodí tvoření, je třeba žít duchovním spoluvytvářením, sloužit Duchovnímu světu. Teprve tehdy člověk uvidí události, pochopí lidi a dokáže režírovat svůj život z pozice Pozorovatele Duchovní podstaty.
Materiály pochází z knihy AllatRa od Anastasie Novych, kde se dozvíte další navazující informace.
