Sakrální znalosti starověký Egypt
Jsme lidé, ale co o sobě vlastně víme? To, co jsme se naučili ve škole, zdaleka není všechno, co bychom mohli a měli znát. Učili jsme se snad něco o tom, co znamená být člověkem? Slyšeli jsme ve škole něco o své duši - která je naší pravou podstatou a kvůli které jsme se narodili do tohoto světa? Víme sice, z čeho se skládá lidské tělo, a jak zhruba funguje, ale o sobě samých - o tom, kdo jsme a proč jsme tady, o tom vlastně nic moc nevíme. Naše civilizovaná společnost je zaměřena materiálním směrem, všude se propaguje konzum, egoismus a duch soutěžení. Vždyť mnoho lidí nejenže neví nic o své energetické struktuře, ale dokonce zpochybňují i samotnou podstatu sebe samých - svou duši! Tvrdí, že neexistuje! Ve společnosti až doteď chyběly ty nejdůležitější znalosti o člověku - o duši, smyslu jeho existence, jeho energetické struktuře, o jeho fenomenálních možnostech a posmrtném osudu. Nyní však, díky knize AllatRa a dalším knihám od Anastasie Novych, máme všichni možnost zjistit informace, které byly dříve známy, a které byly uzmuty úzkou skupinkou lidí a před lidmi záměrně skrývány. Tyto Znalosti byly, jsou a vždy budou určeny všem lidem, bez rozdílu.
V dřívějších dobách věděli lidé o duši a energetické struktuře člověka mnohem více než my dnes. Ve společnosti byly Znalosti, které lidem dávaly skutečnou moc - poznání sebe samého, poznání viditelného i neviditelného světa. Díky těmto znalostem lidé znali svou duši a ubírali se duchovní cestou, což mělo vždy za následek skutečný rozkvět tehdejší společnosti. Krásným příkladem je starověký Egypt z doby působení duchovní bytosti, známé jako Imhotep. Co o člověku věděli ve starém Egyptě? Zdrojem těchto informací je kniha Sensei ze Šambaly - kniha čtvrtá, od A. Novych.
Ba, Ach, Ka, Chat a Chu - 5 prvků, tvořících člověka
Ba - duše člověka
Duši Ba považovali ve starém Egyptě za ztělesnění životní síly člověka a věřili, že ve své existenci pokračuje i po smrti člověka. Duše Ba byla základem duchovní podstaty člověka. Zobrazována byla v podobě sokola s lidskou hlavou létajícího mezi dvěma světy (pozemským světem a nadpozemským světem). Někdy před sokola umisťovali rozsvícenou lampičku, symbolizující jeho nebeský původ. Ba náleží nebesům. Zajímavým faktem je, že lidé věřili, že hvězdy jsou jakýmsi seskupením lampiček blažených Ba - duší matky hvězd Nut. Ke každému bohu měli staří Egypťané přiřazeny hvězdy. Například souhvězdí Orion byl duší boha Osirise. Sirius (též Sotis) byl duší bohyně Isis.
Ach - duch vůle člověka
Ach (nebo také Ab) - vychází z egyptského lexikálního základu "ach" - svítit, vyzařovat. Tento druhý prvek člověka znamenal "blažený", "rozjasněný". Ach byl vnímán jako spojující článek mezi člověkem a zářící životní silou, byl vykládán jako duch symbolizující přání a vůli člověka. Po smrti člověka prvek Ach opouštěl tělo a připojil se ke hvězdám. Ach byl zobrazován jako pták s pestrobarevným peřím, ptáka ibise nazývali jako "achu", tedy "svítící". Není náhoda, že boha Thovta, jenž byl bohem poznání, nositelem božské síly a duše, zobrazovali právě v podobě tohoto ptáka. Ach byl v podstatě silou lidské vůle, která dává prvotní impulz k realizaci různých přání. Tato síla závisí jen ze 30% na materii a procesech lidského mozku. Její projevy jsou více spojeny s jemnou matérií (s energomateriálním světem člověka) - s jeho aurou, duší, centry agathodemona (centrum pozitivních myšlenek) a kakodemona (centrum negativních myšlenek).
Spojujícím článkem této síly Ach je tato unikátní vlastnost: čím častěji je na něco soustředěna, tím více zesiluje svůj potenciál přeměna energomateriálních struktur (ze kterých se skládá mysl) do konkrétních činů a událostí (buď duchovního či materiálního charakteru), v závislosti na volbě člověka. Díky této vlastnosti "vytvářet něco svou vůlí" označovali tuto sílu za "hlas rozumu, boha, který je v člověku". Později ji tuto sílu nazývali například jako "schránkou vědomí tvořící jednotu s jazykem a nositelem vůle" nebo jako "soustředěním rozumu".
Odedávna bylo za centrum soustředění síly vůle oblast sluneční pleteně - solar plexus (zde se nachází duše spojená s energomateriálními strukturami člověka), což také přímo souvisí s prováděním techniky "Lotosový květ". Pakliže člověk dosáhnul splynutí síly své vůle (přesnou koncentrací myšlenek) s přáními duše, byl považován za duchovně vyspělého.
Ka - duchovní dvojník člověka či astrální tělo
Tato životní síla (dýchání, duch) je člověku dána při narození a po smrti těla provází člověka v posmrtném království, poté jej opouští. Staří Egypťané věřili, že Ka se rodí a roste spolu s člověkem, a přebírá jeho vlastnosti (přednosti i nedostatky). Tělo Ka může existovat nezávisle na těle, může létat do nebe a povídat si s bohy nebo se pohybovat kdekoliv po zemi. Ka může být vícenásobné. Znak Ka zobrazovali v podobě dvou zvednutých paží, ohnutých v loktech. Tento znak umisťovali nad hlavu dvojníka. Ve spojitosti s prvkem Ka také panovala představa, že Ba (tedy duše) přebývá v Ka a má schopnost stát se netělesným nebo netělesným. Učení o těle Ka bylo rovněž součástí učení, jež předával Imhotep lidem. Pokud si přejete, můžete se i vy naučit a používat prastarou techniku na obnovu a posílení těla Ka (jenž je ve své podstatě biopolem) - meditaci Ka.
Chat - fyzické tělo člověka
Za chat se nepovažovalo jen tělo, ale vše, co podléhá rozkladu.
Chu - materiální princip
Chu byla vnímáno jako inteligentní síla, mající na člověka stejně tak zásadní vliv jako Ba. Po fyzické smrti zaniká chu společně s Chat. Prvek Chu označuje Materiální podstatu člověka, jeho materiální princip.
Učení Ka-Ba-Ach
Staří Egypťané taktéž poukazovali na základní triadický vzájemný vztah mezi uvedenými pěti prvky. Například triáda Ka-Chu-Chat nebo Ka-Ba-Ach (duše je úzce spojena s astrálním dvojníkem a duchem vůle). Nejenže se poukazovalo na tyto trojjedinosti, taktéž byla k dispozici učení ohledně práce s těmito strukturami, efekty a výsledky.
Učení Ka-Ba-Ach
V dávném Egyptě existovalo učení Ka-Ba-Ach. Toto učení odhalovalo počátky sil a cest, s jejichž pomocí bylo možné vystoupit z kruhu reinkarnací duše. Ka (astrální tělo), Ba (duše) a Ach (duch vůle) byly tři složky tohoto učení, přičemž za vrchol tohoto trojúhelníku byla považována Duše - Ba. V tomto učení se zkoumaly pouze cesty duchovního pochopení, nezaznělo v něm ani jediné slovo ohledně vlivu na materiální svět. Toto učení bylo dostupné všem, kdo chtěli jít duchovní cestou.
Jak se z Ka-Ba-Ach stala Kabbala (kabala)
Pověstí o tomto učení se ujali "talentovaní" židovští kněží, kteří jej přepracovali podle svého uvážení a navíc, jak už to tak bývá u ziskuchtivých a mocichtivých lidí, podstatné znalosti před lidmi skryli, měli je jen pro sebe, ostatním nechali jen ubohé drobečky filosofických znalostí. Staroegyptské učení o duši a duchovním sebezdokonalováním prohlásili za židovské. Aby zaplnili prázdnotu, vzniknuvší odebráním (skrytím) podstatného, použili matematiku propletenou s hebrejštinou. Tak zajistili, že už opravdu nikdo nic nemohl pochopit a skutečně poznat. Přestože z jednoduchého udělali složité a podstatné skryli, učení Kabaly dodnes přitahuje mnoho lidí, možná právě kvůli prosvítajícím staroegyptským kořenům, které před vnímavým člověkem prostě nelze skrýt.
Zdrojem informací pro tento text je kniha Sensei ze Šambaly - díl IV. od A. Novych. Další navazující informace a znalosti naleznete v knize AllatRa