Upřímná modlitba

Upřímná modlitba, to je tehdy, když člověk na sebe úplně zapomene. Ztrácí sám sebe, nachází se v hlubokých pocitech. Umírá pro tento svět, jeho vědomí se odpojilo, jsou jen pocity.

Skutečná síla duchovnosti, to jsou hluboké pocity, láska a vděčnost k Bohu. A právě pocit vždy vzniká v čistotě. V čistotě úmyslů. Není zabarvený nějakými touhami. Je čistota, čistota záměrů. Ty nic nepotřebuješ. Není to zabarvené nějakým zájmem. Láska je to, co není zabarvené žádnými touhami. Ani tělesnými, ani nějakým očekáváním, že ti za to něco připadne. Děláš to v úplné čistotě, v hlubokém stave vnitřní čistoty, lásky a v stavu plného odevzdání. Kromě lásky my Jemu nemůžeme nic dát. Kromě toho, co jsme v sobe našli vnitřního, toho, co není svázané s tímto materiálním světem.

Úryvek z rozhovorů s Imámem část 1