7, 5 miliard Duší
Na tomto světě žije přibližně 7, 5 miliard lidí. To znamená 7, 5 miliard vtělených duší. A stále přibývají!
Podívejte se na on-line čítač světové populace.
7, 5 miliard duší! Jak je možné, že je v tomto světě plném lidí někdo sám? Jak je možné, že tu existuje někdo, kdo je zcela sám se svým problémem, utrpením, smutkem, člověk, který nevidí východisko ze své situace a uvažuje o odchodu z tohoto světa jako jediném řešení?
Samota, smutek, zloba, vnitřní bolest, utrpení, sebevraždy. Dlouhá léta jsem trpěla těžkými vnitřními konflikty a bolestí, samotou a přesvědčením, že tu nedokážu žít, že je moc těžké žít v tomto světě plném lží. Po několika nezdařených pokusech o sebevraždu jsem pochopila, že prostě nemůžu takto odejít, a tak jsem žila dál, s velkým vnitřním smutkem a beze smyslu. Myslela jsem, že jsem sama, že nikdo na světě není tak špatný jako já, a že by mě nikdo nepochopil. Myslela jsem, že kdyby lidé věděli o mé špatnosti, odsoudili by mě, poplivali, opustili. A tak jsem se se svou bolestí skrývala. Navenek jsem hrála roli "jsem v pohodě a nad věcí", ale uvnitř jsem cítila bolest, protože to prostě nebyla pravda. Nedokázala jsem si sama pomoci, protože jsem nechápala podstatu toho stavu a nedokázala jsem se ani nikomu otevřít a upřímně pohovořit o svých problémech. Dlouhá léta jsem žila v přesvědčení, že by mě každý zcela určitě poslal do léčebny, odsoudil a opustil. Cítila jsem se jako oběť života. Proč tu musím být? Já nechci!
Mezitím, co jsem žila "protože musím", narazila jsem na dobré lidi, kteří mi podali pomocnou ruku a knihy a informace, které naprosto jasně a přesně osvětlují všechny tyto momenty. Jaká je příčina vnitřní bolesti? Co vlastně člověku chybí, když se dožaduje pozornosti druhých? Kdo vlastně jsem a jak se v sobě vyznat? Jak chápat procesy ve své hlavě? Jak najít cestu ven z toho trnitého vězení, které jsem si kolem sebe vystavěla? Jaký je vlastně smysl života, kam mířit, o co má smysl se snažit? Na tyto otázky existují jasné odpovědi. Nacházejí se v knihách od Anastasie Novych. Jedná se o Znalosti, které zachraňují životy a pomáhají nalézt v sobě to, na co jsme zapomněli a co marně stále hledáme tady venku – svou opravdovost, své ryzí Já, svou Duši. Napadá mě, jak by vypadal můj život, kdybych tyto Znalosti tenkrát (ve svém temném období) měla? Tyto Znalosti mě zachránily a já samozřejmě cítím potřebu sdílet je pro lidi, kteří tuto pomoc potřebují.
Nikdo na svůj smutek nemusí být sám. Stačí se jen postavit čelem ke svému problému, pojmenovat ho a když si s ním neumím poradit (a to je normální), požádat si o pomoc. Vždyť od koho přichází pomoc? Vždy od lidí! A dobrých lidí je mnoho, protože dobro je podstatou každého člověka. Když se člověk upřímně otevře druhému, najde pomocnou ruku. Našla jsem pomoc i u lidí, od kterých by to nikdy nečekala! A naprosto nezáleželo na jejich věku. Kolik takových jsem poznala, je až k neuvěření. A to právě proto, že jsem projevila upřímnost. Otevřela jsem se, sdělila své trápení, a tak nějak ve skrytu očekávala soud, odsouzení a opuštění. A stal se pravý opak.
Kdo plivne na člověka se srdcem na dlani? Nikdo! Není nikdo, kdo by hodil kamenem, protože my jsme lidé, máme v sobě Duši, která je od Boha. Tato Duše cítí upřímnost a vždy reaguje dobrem. Máme v sobě mnoho dobroty a lidskosti. Více, než si uvědomujeme.
Pokud je člověk ve stavu, kdy se nedokáže otevřít lidem, pak mu velmi srdečně doporučuji věnovat pozornost knihám Anastasie Novych, protože řešení je. Znalosti v nich uvedené mu otevřou oči. Uvidí příčiny svých stavů i řešení. Víte o tom, že myšlenky na sebevraždu nejsou naše? Že jsou vnucené zvenčí? Myšlenky na sebevraždu jsme nevymysleli my, jsou nám vnucovány! Takže to není naše vlastní vůle, že se chceme zabít. Proč bychom měli poslouchat takovou vůli a čí vlastně tato vůle je? To jsou zásadní otázky, které mění pohled na věc! Konkrétně tento moment se odkrývá v knize Ezoosmóza, kterou doporučuji jako první pomoc každému, kdo se zaobírá myšlenkami o odchodu z toho světa.
Chci říct, že Světlo je. Řešení je. Co je hlavně zapotřebí – jsou ZNALOSTI. Protože ty osvobozují člověka. Je to pouhá nevědomost a neinformovanost, co nutí člověka trpět. Utrpení je zcela zbytečné! Jakmile člověk má znalosti, pak už nechce sloužit pro něj cizí vůli, která ho nutí trpět, soužit se a trápit na tomto světě. Na tomto světě je mnoho dobra a projevuje se skrze lidi samotné.
Naděje je, Světlo je. Pro všechny.