Útoky Materiální podstaty - část. 1
Jste na duchovní cestě, provádíte duchovní techniky, snažíte se kontrolovat své myšlenky, a nepodléhat své Materiální podstatě (svému egoismu). Cítíte příval duchovních sil, pocit vnitřní lásky, chce se vám obejmout celý svět. Najednou se však všechno změní - náhle, bez zjevné příčiny, se vaše nálada promění, jak mávnutím kouzelného proutku - přichází pocity sklíčenosti, křivdy, zloby či nenadálé agrese. Vaše vědomí se zužuje, stahujete se do sebe, myšlenky se točí v kruhu, cítíte se uvnitř sebe nepohodlně, cítíte se nespokojení.... Co se to děje?
Odpověď se nalézá v knize AllatRa
Na duchovní vlně
Když je člověk na duchovní vlně, věnuje se práci na sobě samém, duchovním praktikám, nachází se v rozšířeném stavu vědomí. Během meditací cítí, že jeho vědomí jakoby vystupuje za obvyklé hranice chápání světa. A co je nejdůležitější, člověk zažívá pocity radosti, štěstí, jež vychází z Duše směrem ven, tedy jakoby z jeho nitra, z hloubky pocitů směrem ven do okolního světa. Právě tento pocit mozek asociativně identifikuje jako pocit nadpozemského štěstí, radosti a svobody. Vědomí se stává jasným, zřetelným. Všechny pozemské problémy vypadají jako hlouposti v porovnání s pocitem rodného domu, všeobjímajícího klidu a Věčnosti. I nálada se samozřejmě stává svěží, na vzestupu a činy se naplňují skutečnou silou. A teď se pojďme podívat na to, co se děje s člověkem, když na něj útočí Materiální podstata.
Útoky Materiální podstaty
Útoky Materiální podstaty bývají různé. Jak se říká, nepřítele je třeba znát osobně. Pro začátek se podíváme na hrubý útok Materiální podstaty, který je založen na křivdě, pocitu nespokojenosti se sebou, spojuje je jednotné heslo „život se nevydařil“(pozice „oběti“).
Hrubý útok Materiální podstaty
Takže za prvé můžeme hrubý útok Materiální podstaty charakterizovat jako vnější tlak. Pokud to pozorně prozkoumáme z pozice Pozorovatele Duchovní podstaty, odkud je vyvíjen tento tlak, který lze pocítit dokonce na fyzické úrovni, tak je cítit především zvnějšku, shora dolů, jako tlak směrem od hlavy nebo od zad do hrudníku. V důsledku takového hrubého útoku Materiální podstaty se člověk doslova během krátkého okamžiku mění z aktivního jedince v pasivního a je dezorientován. Zdá se mu, že pod sebou ztrácí pevnou půdu pod nohama. V jeho vědomí se nečekaně vynořují a začínají se promítat negativní obrazy, myšlenky, smyšlené problémy, které na sebe přitahují a soustřeďují pozornost… Když toto probíhá, člověk pociťuje stav nespokojenosti, emocionálního prožitku, který se projevuje převážně podle standardních schémat.
Uvnitř je člověku špatně, cítí nepohodlí, jako by se mu v hrudi cosi svíralo. Je těžké zkoncentrovat se na jakoukoli práci, protože postranní myšlenky ho neustále odvádějí k přemítání o stále tom samém palčivém tématu. Jak se říká, vzniká tak „duševní bolest“ nebo křivda, nebo člověka tlačí špatné myšlenky, začíná pocit nespokojenosti se sebou, výčitky vůči sobě za cosi. Objevuje se klubko negativních myšlenek, asociací, emocí. Vědomí se prostě soustředí na problém, do kterého ho vhání Materiální podstata. Vědomí člověka se omezuje na jeden bod, na tento problém - mizí u něj komplexní chápání obrazu světa, dochází k zúžení vědomí. Začíná vidět pouze toto a nic víc. Člověk například zapíná televizor, snaží se oprostit od těchto myšlenek. Ale vědomí jakoby se speciálně zaměřovalo a soustředilo pozornost na ty programy a fragmenty pořadů, které se dotýkají jeho palčivého tématu. Nebo jiný příklad, člověk se nachází v tomto stavu a začíná se s někým bavit o abstraktním tématu. Posléze si ale ani nevšimne, že vědomí přesto stáčí rozhovor k týmž vykonstruovaným problémům…
Proč?
Co je smyslem takového hrubého útoku Materiální podstaty? Jeho cílem je blokovat spojení Osobnosti s Duší, kvůli čemuž také dochází k zvláštnímu tlaku zvnějšku dovnitř. Během takového útoku, obrazně řečeno, signál od Duše nedochází k vědomí Osobnosti v čisté podobě (jako tomu bývá při duchovních praktikách), ale je značně zkreslován kvůli aktivaci „zašpiněných filtrů“. Je důležité vědět, že Materiální podstata loví člověka především na jeho slabosti. Vždyť ona zná všechna slabá místa člověka, jeho minulost i současnost, všechna tajná přání, na která kdysi soustředil svoji pozornost a zatoužil po tom nebo jiném pozemském blahu pro uspokojení sebe samého. Ano i přání, jež zatěžují duchovní cestu, se u člověka, přesněji jeho nové Osobnosti, objevují opět, a ne na prázdném místě. Převážně jsou to tradiční stereotypní mechanismy s materiálním zaměřením, které ve společnosti převládají. Proto u většiny lidí převládají takové vlastnosti Materiální podstaty, jako je egocentrizmus, závist, bezmezná chamtivost a sebelítost…
Během útoku Materiální podstaty vidí člověk sám sebe pouze jako „dobrého člověka“. On je přeci ve všech ohledech „super“ a všichni ostatní nejsou nic jiného než „slizcí hadi“. Když se člověk nachází v takovém stavu, tak mu zkus třeba jen přímo říci, že je sám vším vinen kvůli projevům jeho vlastních negativních vlastností, a on hned všechna negativa přenese na tvou stranu. Jeho Materiální podstata začne okamžitě agresivně bránit své pozice. Je to dáno tím, že když se člověk nachází v podobném stavu, tak vědomě taková vysvětlení a poznámky vůči jeho Osobnosti nechápe. Proč k tomu dochází? V prvé řadě je to kvůli tomu, že v daný moment má zúženo vědomí a soustředí se na vlastní egoizmus. Vždyť v takovém stavu pro člověka kromě jeho „já, já, já“ v různých podobách nic jiného neexistuje. A k tomu ještě oblíbený postup Materiální podstaty podstrčit člověku myšlenku, která ho bude vodit v začarovaném kruhu: „A všechno by mohlo být jinak, kdyby…“.
Myšlenkový kolotoč
Myšlenkový kolotoč - to je práce Materiální podstaty. Ta vytváří v člověku vnitřní podmínky pro jeho volbu. A čemu pak dá Osobnost ve svém krátkém životě přednost (Vůli Duchovní nebo Materiální podstaty, dobrým nebo špatným myšlenkám), to už je její právo. Ale z priorit, které si člověk každý den vybírá, se formuje jeho posmrtný osud. Za druhé fakt, že se člověk stále dokola soustředí na negativní myšlenky, je pouze jeden ze způsobů Materiální podstaty, díky kterému koncentruje pozornost člověka na sebe, nutí Osobnost sloužit rozmarům Materiální podstaty a tím tedy vydávat životní energii na to, co je smrtelné. Věc spočívá v tom, že při takovém soustředění začíná být člověk se sebou nespokojený, zlobí se a neustále přemýšlí o minulosti. Zjednodušeně řečeno se jeho vědomí zužuje do emocionálního jednostranného vnímání nějakého „osobního“ problému, a přitom si ani nevšimne, kdo a proč v něm udává právě tento směr myšlení. A konkrétní vymyšlený problém tady ani není tak důležitý (když se jeden vyřeší, určitě se najde jiný).
Co kdyby...
Důležité je naučit se ovládat sám sebe, potom i vnitřních problémů bude méně. Vždyť právě z nich vznikají v životě člověka vnější situace. Někdy to bývá tak, že se člověk půl života trápí tím, že nerealizoval nějaké možnosti na zlepšení svého života a bytí v tomto materiálním světě. Žije ve snech o nesplněném „štěstí“ a všechno to vidí pouze v dobrém světle, kde je jeho vlastní významnost (velikášství) uspokojena a zaujímá v jeho snech první místo. Člověk nebere v úvahu, že mu Materiální podstata maluje ideální iluzi a jeho sen by po své realizaci v životě vypadal úplně jinak, než jak si představoval, a zda by měl tytéž podmínky a možnosti, jaké má. Vždyť každý životní krok předpokládá změny a vede k řadě následných událostí, jež formují budoucnost člověka.
Dokud člověk nezačne chápat svou povahu, tak si těžko uvědomí, v čem spočívá jeho opravdové „štěstí“…
Text pochází z knihy AllatRa, od autorky Anastasie Novych
